Zmýlená neplatí – technický scénář (Martin Roller)
| Černá obrazovka. | Šumění stromů, zpěv ptáků, ... |
| CELEK: Alej - záběr z jedoucího auta na oblohu a koruny stromů. | -–- |
| CELEK: Stromy z podhledu Mýhající se stromy Postupně se objeví dvojice v chůzi |
K: "Víš, …, budeš mi tady moc chybět…" D1: "Ty mně taky, ale už jsme se o tom přece bavili … já tu školu prostě chci dělat…vždyť víš, že je to můj sen a teď když jsem se na ni konečně dostala už nemůžu couvnout…to bych byla blázen" |
| CELEK: Probleskující paprsky slunce mezi stromy | K: "tak mi aspoň slib, že mi budeš psát a volat…" D1: "no jasně, že budu… navíc neodjíždím na věčnost, budeme spolu přece skoro každý víkend…" |
| POLOCELEK: Pohled na stojící dvojici zboku, dvojice se postupně rozejde směrem od kamery | -–- |
| POLOCELEK: pohled skrz stromy na procházející dvojici | K: (předstíraný vtip) "Stejně si tam najdeš někoho jinýho a na mně zapomeneš…" D1: (podrážděně) "Jak to vůbec můžeš říct, přece mě znáš a věříš mi nebo ne?" |
| POLOCELEK: dvojice se zastaví, postupně D1 udeří K do zad, ten začne utíkat, D1 utíká za ním, oba dva se smějí… | K: "to byl jen takový vtip :-)" |
| CELEK: Pohled zepředu: Při běhu zblokují dráhu cyklisty, jenž končí v příkopě....oba běží dál | -–- |
| POLOCELEK: zboku: Po chvíli se K zastaví, D1 k němu doběhne, K ji obejme | -–- |
| POLODETAIL: ze předního sedadla K s D1 jedou na nádraží. Veze je tam např. bratr jednoho z nich. Sedí na zadních sedadlech a drží se za ruce. | -–- |
| CELEK: Pohled na okolí z jedoucího auta. | -–- |
| CELEK: Příjezd na nádraží. Všichni vystupují. K pomáhá D1 s taškou. Polodetail: zezadu D1 nastupuje do vlaku. | -–- |
| CELEK: K odjíždí domů | -–- |
| POLODETAIL: D1 leží v posteli. | -–- |
| POLOCELEK: Otvírají se dveře a do nich vchází D2 s obrovským batohem. Pokládá ho na zem a přichází k D1. Ta se pomalu probouzí. Podávají si ruku. | D1: "Ahoj, já jsem D1…" D2: "Ahoj, já jsem D2……doufám, že jsem tě nevzbudila" D1: "ne, já už jsem stejně chtěla vstávat…..nevadí ti, že jsem si vzala tuhle postel?" D2: "to víš, že ne….." |
| CELEK: pohled na pokoj, D2 si začíná vybalovat věci, D1 stále leží v posteli | D2: "jdeš dneska na ten večírek?" D1: "já ještě nevím, ale asi ne" D2: "to si nesmíš nechat ujít! půjdeme tam spolu :-)" D1: "Nezlob se, ale necháme to radši na jindy, jo?" D2: "Dobře, nebudu tě přemlouvat, ale budou tam určitě skvělí kluci :-)" |
| POLODETAIL: K leží v posteli a spí. | -–- |
| POLOCELEK: K vstává z postele, odchází do koupelny, provádí ranní hygienu | -–- |
| CELEK: K sedí v křesle, snídá a přitom kouká na televizi. Najednou vstává vypíná televizi, bere si bundu a odchází pryč. | -–- |
| POLOCELEK: K zamyká dvěře a utíká po schodech ven. | -–- |
| CELEK: K stojí u silnice a stopuje | -–- |
| CELEK: Po nějaké době mu někdo zastavuje. K se chvíli na něco ptá a potom nastupuje do auta a odjíždí… | -–- |
| VELKÝ CELEK: záběry z jedoucího auta na okolní krajinu | rozhovor s řidičem |
| CELEK: K vystupuje z auta…rozhlíží se kolem sebe. Auto odjíždí a on přechází silnici směrem k novinovému stánku... Něco si kupuje... | -–- |
| CELEK: K jede tramvají, autobusem, apod. | -–- |
| POLOCELEK: K stojí před dveřmi pokoje, kde bydlí D1. Chvíli přemýšlí, ale nakonec na ně zaklepe. Po chvíli se dveře otvírají a v nich stojí cizí dívka (D2). K si nejprve myslí, že si spletl dveře a s omluvou odchází. Na vrátnici se K znovu ptá, kde D1 bydlí. Když zjistí, že si pokoj nespletl, dojde mu, že to byla asi D2 spolubydlící. Vrací se na zpět na pokoj, kde mu opět otvírá D2. | K: "Promiň, že tě znova ruším, ale já…" D2: "Hledáš D1 viď, já jsem si hned myslela, že jsi K….Já jsem D2, D1 tu není, ale pojď dál…" K: "Ne, to je dobrý, tak to já zase půjdu" D2: "Kam bys chodil, můžeš tu na ni počkat…" K: "Ne, fakt je to v pohodě, já se třeba stavím později" D2: "Jak myslíš, zatím ahoj" K: "Ahoj" |
| CELEK: K vychází z kolejí, rozhodl se D1 najít…. Usedá to tramvaje a jede neznámo kam… Projde pár míst po celém městě | -–- |
| CELEK: Za pár hodin se opět, celý zkroušený vrací na koleje | -–- |
| POLOCELEK: K stojí u dvěří pokoje D1 a D2 | K: "Ahoj, prosím tě, už se D1 vrátila?" D2: "Bohužel, ještě ne…" K: "No a nevíš, kde může být tak dlouho?" D2: (ironicky) "Těžko říct, ale ve škole už asi těžko. Pojď dál a počkej tady na ni, neboj já tě neukousnu…" K: "Dobře, chvíli tu na ni počkám, ale…" K: "Víš, nechci, abys měla pocit, že ji hlídám…" D2: "Ale děláš to, nebo ne?" K: "V podstatě máš pravdu" |
| POLOCELEK: o 2 hodiny později K a D2 sedí na posteli a dobře se baví, D1 se zjevně ještě nevrátila | -–- |
| DETAIL: K se probouzí vedle D2, není mu moc dobře, ale D1 naštěstí není v pokoji. Vstává opatrně z postele a přitom zakopne o prázdnou láhev od vína. D2 se otočí v posteli, ale neprobudí se. K se rychle obléká a odchází z kolejí… Celý zmatený utíká po městě – chce se co nejrychleji dostat zpět domů. | -–- |
| POLOCELEK: K sedí ve vlaku a zjevně se trápí...retro | -–- |
Odpovědný kontakt: lemma-web@fi.muni.cz